Konference je určená zejména psychologům, terapeutům, pedagogům, zástupcům OSPOD a doprovázejících organizací a dalším odborníkům, pracujícím s dítětem a rodinou v kontextu náhradní rodinné péče.
Na konferenci zazní přednášky a workshopy věnované důležitým odborným tématům, především z oblasti diagnostiky, terapie a výchovy dítěte s traumatem v náhradní rodinné péči. Věřím, že v rámci dvou dnů se najde i prostor pro kuloární přátelské diskuse nad tématy, která se nevešla do programu konference, ale kterými žijeme v každodenní praxi pomoci ohroženým dětem a náhradním rodinám.
Těšíme se na setkání s vámi.
Harmonogram ke stažení. Konferenci moderuje Mgr. Jarmila Balážová.
Moderátorka konference
Nositelka prestižní novinářské Ceny Karla Havlíčka Borovského v minulosti působila v Českém rozhlase, kde v bývalé české redakci Svobodné Evropy pravidelně připravovala diskuse, rozhovory a portréty. Působila také v České televizi jako dramaturgyně pořadů pro děti a mládež, je autorkou několika dokumentů odvysílaných ČT v cyklu Děti okamžiku. Později pak moderovala a autorsky se podílela na pořadu Pěna dní a připravovala vlastní autorský pořad Rozhovory. V roce 2002 moderovala talk show Áčko na privátní televizi Nova. Spoluzakládala mediálně zaměřenou organizaci Romea.cz, jejíž předsedkyní 12 let byla, 12 let působila také jako šéfredaktorka romského tištěného měsíčníku Romano voďi (Romská duše). Od roku 2014 pracovala jako tisková mluvčí ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera a od listopadu 2015 do roku 2018 stejnou pozici vykonávala na ministerstvu školství. Byla členkou několika poradních orgánů vlády České republiky a také členkou různých evropských romských uskupení.
Byla také šéfredaktorkou měsíčníků Romano voďi a Amaro Gendalos, připravovala a moderovala pořad Desetiminutovka a Trin v první romské internetové televizi ROMEA TV. V současnosti působí jako moderátorka novinářka na volné noze.
Příspěvek seznamuje s psychickými a vývojovými traumaty dětí, jejich příčinami, důsledky, klasifikací a projevy. Zahrnuje podstatné změny v klasifikačních systémech a upozorňuje na nejčastější diagnostické přesahy a shody, a s tím související nutnost správně identifikovat příčiny symptomů či nastavení terapeutického působení. Nabízí náhled na problémové chování, které souvisí s primárním traumatem, jak tyto projevy identifikovat a adekvátně reagovat.
Jak pomoci dětem a mladým lidem pochopit jejich minulost, najít smysl v přítomnosti a s důvěrou se posunout do budoucnosti.
Mnozí učitele věnují hodně času úvahám, jak pracovat s dětmi, které v důsledku narušení svého emočního vývoje vykazují závažné poruchy chování. Příspěvek nabídne prostor pro zorientovaní se v dané problematice a poskytne přehled možných strategií při práci s dětmi, které jsou realizovatelné v našich podmínkách. Odpoledne bude následovat rozšířující workshop.
Představení Iniciativy 8000důvodů, která usiluje o transformaci systému péče o ohrožené děti. Zejména pak o změnu financování směrem od ústavní péče k prevenci a zkvalitnění a rozšíření terénních a ambulantních služeb pro původní rodiny. V příspěvku budou představeny hlavní cíle a aktivity iniciativy zejména na krajské úrovni. Dále budou prezentována aktuální data a statistické trendy z oblasti sociálně právní ochrany děti.
V příspěvku nastíníme různé způsoby, kterými mohou být pomáhající odborníci zprostředkovaně vystavení traumatickým podnětům. Přiblížíme spektrum možných symptomů a dlouhodobějších následků sekundární traumatizaci. Poukážeme na to, která preventivní opatření jsou v této oblasti žádoucí jak ze strany jednotlivců, tak i ze strany organizací.
Klinická praxe a výzkumy opakovaně poukazují na souvislosti mezi traumatizaci v dětství a zhoršeným zdravím v dospělosti. V příspěvku poukazujeme na souvislost mezi traumatizaci v dětství a vztahovými vzorci chování a zdravím v dospělosti.
EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) terapie je jedním z terapeutických přístupů široko využívaných při zpracovávání dopadů traumatu na dítě. Příspěvek se věnuje tomu, jak v rámci EMDR terapie rozumíme dopadu vývojovému traumatu na psychiku dítěte a jakým způsobem v EMDR pracujeme.
V příspěvku budou přiblíženy znalecké zkušenosti s vyšetřováním dětí v rámci závažných konfliktů rodičů či dalších pečujících osob v rámci opatrovnických sporů i dětí, které se staly obětí závažné trestné činnosti v rodině, ze strany známého okolí i násilí způsobeného neznámou osobou.
Speciální pedagožka, odborná pracovnice v Nadaci J&T
Vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově, pracuje jako odborný pracovník v Nadaci J&T, kde má projektově na starosti iniciativu 8000důvodů. Ve své publikační činnosti se věnuje zejména problematice rodičovství osob se zdravotním postižením. Je autorkou odborných článků jak v českých, tak zahraničních vědeckých časopisech a rovněž je spoluautorkou publikace „Ženy s mentálním postižením v roli matek“.
Téma příspěvku: Iniciativa 8000důvodů
Představení Iniciativy 8000důvodů, která usiluje o transformaci systému péče o ohrožené děti. Zejména pak o změnu financování směrem od ústavní péče k prevenci a zkvalitnění a rozšíření terénních a ambulantních služeb pro původní rodiny. V příspěvku budou představeny hlavní cíle a aktivity iniciativy zejména na krajské úrovni. Dále budou prezentována aktuální data a statistické trendy z oblasti sociálně právní ochrany děti.
Psycholožka a psychoterapeutka
Pracuje v soukromém zařízení ALMA Centrum pro zdravý vývoj v Bratislavě. Je absolventkou dlouhodobého výcviku v psychodynamické terapii, výcviku vztahové terapii dětí a adolescentů (MUDr. Peter Pöthe), výcviku v terapii hrou, je držitelkou evropského certifikátu „Dětský EMDR terapeut“. Ve své praxi se věnuje i dětem v náhradní rodinné péčí.
Mgr. Jana Ashford – ALMA Centrum
Téma příspěvku: Práce s traumatem u dětí s využitím EMDR
Anotace: EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) terapie je jedním z terapeutických přístupů široko využívaných při zpracovávání dopadů traumatu na dítě. Příspěvek se věnuje tomu, jak v rámci EMDR terapie rozumíme dopadu vývojovému traumatu na psychiku dítěte a jakým způsobem v EMDR pracujeme. V krátkosti popíšeme model adaptivního zpracovaní informací, budeme se věnovat konceptualizaci případů aj jednotlivým terapeutickým možnostem (příprava na terapii, budováni zdrojů a stabilizace, práce s rodiči/pěstouny a rodinným systémem, práce s disociaci, desenzibilizaci, práce s narativem). Dotkneme se aj možnosti integrace EMDR terapie s jinými terapeutickými postupy. Nejdůležitější aspekty EMDR terapie se pokusíme přiblížit s pomoci kazuistiky.
Speciální pedagožka, terapeutka, supervizorka a lektorka
Specializuje se na práci s dětmi z náhradných rodín, dětmi s poruchou vztahové vazby a dětmi s komplexním traumatem. Čtrnáct let působila v školském prostředí jako speciální pedagožka. V tomto období se naplno věnovala poradenství a práci s dětmi v náhradní péčí i dětem s výchovnými potížemi. Před pěti lety s kolegyní založili na Slovensku Institut rodinné terapie a terapie vztahové vazby o.z., kde se věnují vzdělávaní odborníků v terapii hrou a rodinné terapii zaměřené na vztahovou vazbu.
Domovská stránka – Inštitút Rodinnej Terapie (rodinnaterapia.sk)
Téma příspěvku: Jak a čím být nápomocen dětem s traumatickou minulosti v školském prostředí
Anotace: Mnozí učitele věnují hodně času úvahám, jak pracovat s dětmi, které v důsledku narušení svého emočního vývoje vykazují závažné poruchy chování. Tyto děti nejsou schopné vyhovět všem požadavkům, které obnáší školní docházka. Nejsou schopné podřídit se školnímu řádu a pravidlům, ale i pravidlům společnosti, ve které žiji. Jejich nezájem a pokřivený pohled na svět jim nedovoluje zapojit se do vyučováni a vytěžit z něj to užitečné pro svůj osobní růst. Příspěvek nabídne prostor pro zorientovaní se v dané problematice a poskytne přehled možných strategií při práci s dětmi, které jsou realizovatelné v našich podmínkách.
Téma workshopu:
Psycholožka, psychoterapeutka, krizová interventka, ředitelka Centra pedagogiky traumatu
Psycholožka, psychoterapeutka, krizová interventka, výcviková lektorka, expertka na práci s rodinnými a alternativními formami náhradní péče o ohrožené děti. V oblasti sociálněprávní ochrany dětí působí od roku 2003. Od roku 2016 pracuje v Dětském centru sociální rehabilitace „Sluneční světlo“ (Ukrajina). Je ředitelkou Centra pedagogiky traumatu, kde má na starosti facilitaci týmu vychovatelů, vedení výcviků, konzultací, individuálních a skupinových supervizí odborníků a pěstounů. Je spoluautorkou praktické příručky „Pedagogika traumatu“. Ve své práci s dětmi i dospělými využívá přístupy na řešení zaměřené terapie, psychotraumatologie, pedagogiky traumatu, krátkodobé psychodynamické terapie a integrativní psychoterapie.
Děti s traumatem, vystavené psychickému a fyzickému násilí, zanedbávání, i s raným vývojovým traumatem, vyžadují zvláštní pozornost. V případě umístění do ústavu nebo pěstounské rodiny je třeba nejen poskytnout dítěti bezpečí a pohodlí, ale i dodržovat řadu zásad, tzv. „traumapedagogický přístup“. Vzhledem k tomu, že stresory způsobující trauma se nejčastěji vyskytují v každodenním životě, je důležité, aby v tomto běžném prostředí došlo k terapeutickým a uzdravujícím změnám.
V příspěvku se zaměříme na důsledky traumatizace dítěte a jeho specifické potřeby. A na základě zkušeností (malých) vzdělávacích institucí a pěstounských rodin poukážeme na nejdůležitější principy vytváření komunity pro dítě s velkým terapeutickým potenciálem.
Pěstouni berou na sebe složitý úkol vychovávat děti traumatizované v blízkých vztazích, vytvářet pro ně bezpečné a uzdravující prostředí a neustále rozvíjet jejich dovednosti. Při plnění tohoto úkolu bezpochyby potřebují pomoc a podporu sociálních pracovníků, psychologů, pedagogů, učitelů a dalších odborníků.
Během workshopu nabídneme účastníkům:
Lektorka, metodička pro pěstounskou péči na přechodnou dobu
Působí v Dobré rodině jako metodička pro pěstounskou péči na přechodnou dobu. V 90. letech s manželem pomáhala začít samostatný život dospívajícím dětem opouštějícím dětské domovy či nefunkční rodiny. V pěstounské péči na přechodnou dobu pak pečovala jejich rodina o 18 dětí na přechodnou dobu a pečuje o 2 v osvojení. Původním povoláním je rehabilitační pracovnice, v roce 2014 si doplnila vzdělání pro sociálně-právní ochranu dětí. V roce 2018 získala certifikáty Harvardské university on-line kurzů Early Childhood Development (Raný vývoj dítěte) a Fundamentals of Neurobiology (Základy neurobiologie), v roce 2020 absolvovala kurz rodinného mediátora. Se svým manželem rozvíjejí projekt rodinného re|designu, v rámci kterého rodičům pomáhají nastavit rodinný time managment, osobní hranice, partnerskou komunikaci, rozdělení kompetencí, předávání odpovědnosti dětem aj.
Téma příspěvku: Rodina v centru: posílení vlastních zdrojů náhradní rodiny
Každá náhradní rodina musí mít dostatečné zdroje, a to jak hmotné, tak zdroje fyzické i psychické pomoci, aby nedocházelo k vyhoření náhradních rodičů. Zvládnutí příchodu nového dítěte do rodiny, specifika chování dětí v náhradní rodinné péči, změny spojené s dospíváním dětí, krize partnerského vztahu nebo úmrtí v rodině v kontextu vývoje společnosti přinášejí do náhradních rodin značnou zátěž. Aby nedošlo k rozpadu náhradní rodiny, je třeba nastavit citlivý vědomý re|design rodiny, aby se v ní všichni cítili bezpečně a radostně. Pojďme se podívat, jak to lze uchopit.
Klinická psycholožka, odborná asistentka na katedře psychologie UPOL
Dlouhodobě se specializuje na problematiku traumatu a attachmentu, má certifikát (EASE®) výcviku v metodě Somatic Experiencing®. Aktuálně působí na Univerzitě Palackého jako odborná asistentka na katedře psychologie FF v rámci oboru klinická psychologie. Je spoluautorkou četných odborných knih: Trauma u dětí, Dítě traumatizované v blízkých vztazích, Psychicky zranené dieťa a možnosti intervencie, Krizové situace výchovy a výuky.
PhDr. Leona Jochmannová, Ph.D. (Němcová) – Klinický psycholog (wz.cz)
Téma příspěvku: Specifické otázky dětského traumatu – klasifikace, projevy, terapie
Anotace: Příspěvek seznamuje s psychickými a vývojovými traumaty dětí, jejich příčinami, důsledky, klasifikací a projevy. Zahrnuje podstatné změny v klasifikačních systémech a upozorňuje na nejčastější diagnostické přesahy a shody, a s tím související nutnost správně identifikovat příčiny symptomů či nastavení terapeutického působení. Nabízí náhled na problémové chování, které souvisí s primárním traumatem, jak tyto projevy identifikovat a adekvátně reagovat.
Lektorka, výzkumná pracovnice, supervizorka
Slávka Karkošková se dlouhodobě věnuje výzkumné, publikační a lektorské činnosti v oblasti problematiky sexuálního zneužívaní dětí (CSA) a domácího násilí. O těchto náročných tématech přednáší širokému spektru pomáhajících profesionálů, pro které je důležité nejen lepe porozumět tímto sociálněpatologickým jevům, ale i odhalit, jak mohou být jimi potenciálně sekundárně traumatizovaní. Působí též jako externí expertka ve vícero národních projektech a jako certifikovaná supervizorka v oblasti sociálněprávní ochrany dětí. Její bližší odborný profil je dostupný na stránce http://www.sexualne-zneuzivanie.sk/
Téma příspěvku: Sekundární traumatizace pomáhajících profesionálů
Anotace: V příspěvku nastíníme různé způsoby, kterými mohou být pomáhající odborníci zprostředkovaně vystavení traumatickým podnětům. Přiblížíme spektrum možných symptomů a dlouhodobějších následků sekundární traumatizaci. Poukážeme na to, která preventivní opatření jsou v této oblasti žádoucí jak ze strany jednotlivců, tak i ze strany organizací.
Psychiatryně, psychoterapeutka a výzkumná pracovnice
Natália Kaščáková je psychiatrička a psychoterapeutka v soukromé praxi, kde se převážně věnuje dospělým klientům s depresívními, úzkostnými, psychosomatickými a vztahovými obtížemi. Od roku 2015 se věnuje výzkumu na Institute sociálního zdraví na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde od r. 2021 působí jako odborná asistentka. Výzkumně se zaměřuje především na zkoumání souvislostí mezi traumatizaci v dětství a pozdějším životě, vztahovou vazbou, odolnosti a zdravím. Je autorkou knihy Obranné mechanizmy z psychoanalytického, etologického a evolučně-biologického aspektu. S manželem mají dva syny.
Téma příspěvku: Jak trauma v dětství ovlivňuje utvářeni vztahů a zdraví v dospělosti.
Anotace: Klinická praxe a výzkumy opakovaně poukazují na souvislosti mezi traumatizaci v dětství a zhoršeným zdravím v dospělosti. V příspěvku poukazujeme na souvislost mezi traumatizaci v dětství a vztahovými vzorci chování a zdravím v dospělosti, v reprezentativním vzorku dospělých obyvatel ČR (n = 1800, průměrný vek 46,4 let, 48,7% mužů). V rámci celého vzorku 8 (0,4%) respondentů uvádí, že byli v dětství osvojeni. U těchto respondentů jen u 1 z 8 nebyla přítomná žádná traumatizace v dětství, u 3 – jeden typ, u 3 – čtyři typy a u 1 se vyskytovalo všech pět typů traumatizace. U 5 z 8 bylo přítomné klinicky závažné emoční a fyzické týrání a fyzické zanedbávání, u 1 -sexuální zneužívání a u 4 – emoční zanedbávání. Z 8 osvojených respondentů bylo v dospělosti: 6 – zvýšeně úzkostných ve vztazích, 1 měl zvýšenou vztahovou vyhýbavost a 1 – bezpečnou vztahovou vazbu. U 7 z 8 se vyskytovalo nějaké chronické onemocněni (např.. astma, ekzém, migréna, bolesti v oblasti malé pánve, bolesti zad, onemocněni štítné žlázy, vředové onemocněni, úzkost a deprese), u 4 se vyskytovaly víc jak tři nemoci. Polovina adoptovaných respondentů byli problémoví kuřáci. Rozsah problematiky traumatizace a nejisté vztahové vazby je výzvou pro vytváření preventivních programů a terapeutických postupů v klinické praxi.
Psychoterapeut, vedoucí doktorandského studia psychologického poradenství na Trinity College Dublin
Ladislav Timulák, Ph.D, působí na Vysoké škole (Trinity College) v Dublinu v Irsku, kde vede magisterský a doktorský kurz poradenské psychologie. Ladislav (krátce Laco), je akademik, ale také praktik. Jeho hlavním zájmem v oblasti výzkumu je výzkum týkající se psychoterapie, obzvláště pak vývoj terapie zaměřené na emoce. Je autorem nebo spoluautorem sedmi knih, více než devadesáti recenzovaných příspěvků a různých kapitol v obou jeho rodných jazycích, slovenštině a angličtině. Mezi jeho dosavadními knihami jsou také dvě knihy o terapii zaměřené na emoce: Transformace emoční bolesti v psychoterapii: Terapie zaměřená na emoce (Routledge, 2015; Česky: Nakladatelství Portál, 2020) a Proměna generalizované úzkosti: Přístup zaměřený na emoce (Routledge, 2017). Je členem několika redakčních rad.
Téma příspěvku: Práce s traumatem v rámci terapie zaměřené na emoce (Emotion-Focused Therapy; EFT)
Klinická psycholožka a muzikoterapeutka
Diplomovaná klinická psycholožka a diplomovaná muzikoterapeutka. Má certifikaci pro terapii hrou a pro DVP (Dyadická vývojová psychoterapie). Vivien pracovala jako klinická psycholožka v NHS (National Health Service) ve Velké Británii 20 let a nyní pracuje jako ředitelka Rodinného místa (Family place, www.thefamilyplace.co.uk), nestátní organizace, která poskytuje flexibilní terapeutickou pomoc především náhradním rodinám.
Vivien je spoluautorkou „Rodičovství s terapií hrou“ (2018) a „Terapie hrou: Praktický průvodce pro terapeuty“ (2020). Je také autorkou projektu „Po tvém boku“, který se zaměřuje zejména na přechod dítěte z pěstounské péče do adopce. Tato metodika zahrnuje výcvik, dětskou knihu a průvodce pro pěstounské a adoptivní rodiče a pro terapeuty. Vivien můžete kontaktovat na vivien@thefamilyplace.co.uk.
Workshop: Jak kreativně podpořit pěstounský rodinný systém
Workshop se zaměří na kreativní terapeutické přístupy podpory pěstounských rodin. Bude prezentován krátký teoretický rámec, který osvětlí stěžejní důležitost role pěstouna pro pohodu dítěte, pro to, aby se dítěti dobře dařilo. Budeme zkoumat praktické terapeutické přístupy, které prohlubují klíčové vztahy a napomáhají stabilitě umístění dítěte v náhradní rodině. Jsou založené na terapii hrou a dyadické vývojové psychoterapii (DVP). Budou rovněž sdílené krátké video ukázky z praxe a vyzkoušíme nějaké aktivity společně v online prostoru.
Lektor, autor a spoluautor metodik a vzdělávacích programů pro oblast náhradní péče
Polský lektor, autor a spoluautor metodik, organizačních schémat a vzdělávacích programů pro pěstounské a sociální pracovníky, pro pečovatele a případové pracovníky. Poskytuje vzdělávání a konzultace v Polsku, Gruzii, Litvě a dalších zemích střední a východní Evropy. Je autorem několika učebnic v oblasti podpory rodiny a dítěte. Účastnil se řady deinstitucionalizačních programů jak na místní, tak na národní úrovni.
Název příspěvku: Posílení bezpečné vazby u dětí s nejistými vazebnými vzory umístěnými do náhradní péče ústavní vs. náhradní rodinné péče
Prezentace se zaměří na silné stránky a potřeby různých pěstounských prostředí v kontextu znovuvytváření bezpečných a stabilních vazeb. Jaké podmínky by měly být splněny pěstounskými rodinami nebo pečovateli ve výchovných institucích, aby mohlo dojít k návratu dítěte do rodiny a – pokud to není možné – k vytvoření stabilní vztahové vazby v alternativním rodinném prostředí? Jaké kompetence musí mít pěstounští rodiče nebo pečovatelé, aby byli schopni uspokojit potřebu dítěte na budování individuálních a pozitivních vztahů? Co by se mělo stát, aby byly uvedeny do souladu snahy biologické rodiny, pěstounské rodiny a pečovatelů tak, aby byly zaměřeny na pohodu dítěte, na to, aby prosperovalo? Jak zabránit další emoční deprivaci a traumatizaci dítěte v prostředí pěstounské péče? Tyto a další důležité otázky budou položeny v průběhu 30 minutové prezentace.
Psychiatr a psychoterapeut
Psychoanalyticky orientovaný psychiatr a psychoterapeut pro děti a dospívající, v roce 1995 spoluzaložil LInku bezpečí, 21 let pracuje v privátní praxi v Praze, přednáší pro odbornou a laickou veřejnost, založil „Institut pro psychoterapii dětí a rodičů“ v jehož rámci organizuje a vede výcviky v psychoterapii dětí v ČR a v SR, publikuje odborné a publicistické články na téma psychické traumatizace a ochrany dětí, napsal 4 monografie, v roce mu 2020 mu vyšla „Sila nevysloveného“, a 3.vydání Emoční poruchy v dětství a dospívání, angažuje se v pomoci uprchlíků a vyloučených menšin.
MUDr. PETER PÖTHE | PSYCHIATR A PSYCHOTERAPEUT (dr-pothe.com)
Téma příspěvku: Vztah jako trauma
Terapeut, poradce a supervizor, ředitel Služeb intervence u dětí s traumatem
Richard je ředitelem Služeb intervence u dětí s traumatem. Ty pracují s dětmi, jejichž život byl ovlivněn raným traumatem a pomáhají jim dosáhnout jejich plného potenciálu. Richard se věnuje poradenství a výcviku terapie životním příběhem. Pracuje s dětmi a dospívajícími, s nimiž je těžké navázat kontakt, a vytváří akademické výcvikové programy ve Velké Británii i mezinárodně.
Předtím, než založil Služby intervence v roce 2011, pracoval Richard ve Velké Británii na místním úřadě ochrany dětí a ve velmi uznávané terapeutické instituci SACCS, čtyři roky působil také jako ředitel klinické praxe v Institutu Mary Walshové.
V průběhu své kariéry pracoval Richard s dětmi umístěnými mimo rodinu a s dětmi v příbuzenské péči s cílem umožnit, aby tato umístění byla zdravá a zajišťovala potřebnou péči o dítě.
Richard je pravidelným návštěvníkem Austrálie, kde působí jako mimořádný (pomocný) profesor sociální práce a sociální politiky na univerzitě La Trobe, čestný společník Institutu studií otevřených adopcí na univerzitě v Sydney a čestný společník organizace Berry Street Melbourne. V průběhu posledních šesti let byl také pravidelným návštěvníkem USA, kde přednášel pro Portland State universitu, pro oddělení lidských služeb a adopční služby v Oregonu. V roce 2019 začal s terapeutickým výcvikem odborníků ze státu Oregon v USA pro terapetickou práci příběhem.
Richard je autorem knih Vlastní životní příběh dítěte – práce s životním příběhem u traumatizovaných dětí (2004), Terapie životním příběhem u traumatizovaných dětí – model pro praxi (2012) a Inovativní terapeutická práce s životním příběhem (2017)
Home – Therapeutic Life Story Work International (TLSWi)
Příspěvek: Hledání smyslu fragmentovaného života – jak pomoci dětem a mladým lidem pochopit jejich minulost, najít smysl v přítomnosti a s důvěrou se posunout do budoucnosti.
Workshopy:
Psycholog se zaměřením na psychologii mimořádných událostí a krizového řízení
Zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA. Je zaměstnán na psychologickém pracovišti Ministerstva vnitra ČR. Přednáší na Univerzitě Karlově v Praze a již 12 rokem působí jako soudní znalec – psycholog, zkušenosti má s vyšetřováním dětí v rámci opatrovnických sporů i děti v roli obětí závažných trestných činů.
Kontakty – Psychologie pro krize
Téma příspěvku: Trauma a zotavení dítěte z pohledu soudního znalce
Anotace: v příspěvku budou přiblíženy znalecké zkušenosti s vyšetřováním dětí v rámci závažných konfliktů rodičů či dalších pečujících osob v rámci opatrovnických sporů i dětí, které se staly obětí závažné trestné činnosti v rodině, ze strany známého okolí i násilí způsobeného neznámou osobou. Autor se zamyslí nad traumatickým vývojem, odolností a zotavením u dětí ve forenzním kontextu. Budou přiblíženy rizikové a podpůrné faktory, které se vztahují k psychotraumatologii u dětí. Nad rámec tématu bude zmíněna oblast psychosociálních dopadů koronavirové krize na rodiny a děti z pohledu člena pracovní skupiny pro dopady opatření proti Covid-19 do psychického zdraví populace. Tato pracovní skupina byla zřízena pod Radou vlády pro duševní zdraví.
Teolog, pedagog, lektor a poradce Centra pedagogiky traumatu
Teolog, certifikovaný pedagog traumatu Německé společností psychotraumatologů (Deutschsprachige Gesellschaft für Psychotraumatologie). Instruktor zážitkové pedagogiky a průkopník pedagogiky traumatu na Ukrajině. Zakladatel a vedoucí Dětského rehabilitačního centra „Sluneční svit“ na Ukrajině. Pracuje s traumatizovanými dětmi více než 16 let. Od roku 2004 organizuje Marek Wnuk semináře a školení pro pedagogy, učitele a pěstouny ve Švýcarsku, Polsku, Moldavsku, na Ukrajině a v Bělorusku.
Děti s traumatem, vystavené psychickému a fyzickému násilí, zanedbávání, i s raným vývojovým traumatem, vyžadují zvláštní pozornost. V případě umístění do ústavu nebo pěstounské rodiny je třeba nejen poskytnout dítěti bezpečí a pohodlí, ale i dodržovat řadu zásad, tzv. „traumapedagogický přístup“. Vzhledem k tomu, že stresory způsobující trauma se nejčastěji vyskytují v každodenním životě, je důležité, aby v tomto běžném prostředí došlo k terapeutickým a uzdravujícím změnám.
V příspěvku se zaměříme na důsledky traumatizace dítěte a jeho specifické potřeby. A na základě zkušeností (malých) vzdělávacích institucí a pěstounských rodin poukážeme na nejdůležitější principy vytváření komunity pro dítě s velkým terapeutickým potenciálem.
Během workshopu se účastníci seznámí s nejdůležitějšími principy každodenní pedagogické a terapeutické práce v malých centrech pro děti a pěstounské rodiny. Na základě letité práce s dětmi s traumatem, zejména s vývojovým traumatem, budeme diskutovat otázky subjektivního pocitu bezpečí dítěte, aktivace attachmentu, pocitu vlastní kompetence. Dále bude představen koncept zážitkové pedagogiky a její praktické uplatnění při práci s dětmi s traumatem.
V případě neúčasti se poplatek nevrací.
Další informace:
